Nezapomenutelná polární záře nad Jeseníky
V noci z 10. na 11. května 2024 oblohu rozzářila extrémně jasná polární záře. Již je tomu devět let od doby (březen 2015), kdy jsem ji poprvé z našich končin spatřil. Od roku 2015 došlo ovšem k významným pokrokům v predikci polárních září, zejména díky zlepšenému sledování a modelování kosmického počasí. Data z korónografu SOHO upozorňující na geomagnetickou bouři a především pak data ze sond DSCOVR a ACE umístěné v L1 bodu, které poskytují kritický časový náskok 30-60 minut, než sluneční vítr zasáhne Zemi.
Díky těmto informacím jsem byl vždy připraven na možné polární záře. Mnohokrát se však stalo, že predikce nepřála nebo naopak počasí bylo proti. Největší neúspěch ve focení pak nastal dvakrát, ato v dubnu a listopadu 2023, kdy se objevili velmi hezké polární záře, ale nad Jeseníky bylo zataženo.
Dne 10. května v 16:40 UTC detekovaly sondy DSCOVR i ACE detekovaly nárůst slunečního větru z přibližně 450 km/s na více než 700 km/s. Bz složka meziplanetárního magnetického pole (IMF) vykazovala jižní orientaci téměř -40 nanotesla (nT). S těmito čísly byla velká geomagnetická bouře téměř jistotou. [2]
Na snímku oblast slunečních skvrn AR 3664, která byla velmi aktivní po celou dobu svojí existence s produkcí velkého množství erupcí třídy X a M, z nichž většina se odehrála přímo proti Zemi.
Timelapse záznam
Výsledné panorama
TECHNIKA: Sony A7II a A7III + objektivy Sony FE 28/2, Sony FE 50/1.8 a Tamron 17-28mm f/2.8 Di III RXD
MÍSTO A ČAS: Jeseníky, Vysoká hole, 10.4. 2024
První vlna polární záře z Petrových kamenů
Když jsem se dozvěděl o datech z družic, panoval u nás stále ještě den, proto jsem zahájil už přípravu na noční focení. Bylo potřeba nachystat veškeré vybavení a naplánovat čas výjezdu.
Ani ne po týdnu jsem se opět chystal na Vysokou holi. Minule to nevyšlo díky špatnému počasí a také faktu, že polární záře ustala již před setměním. Tentokrát však předpověď počasí slibovala dokonale jasnou oblohu.
Tentokrát jsem vyjel s velkým předstihem, abych se mohl v klidu připravit na kompozici. Data z DSCOVR vypadala naprosto perfektně a naprosto se vymykala od všeho, co jsem dosud sledoval. Cestou na Ovčárnu jsem udělal výjimku a vzal stopaře, který mi zamával. Jak se ukázalo, měl stejný cíl – spatřit a nafotit polární záři. Nakonec jsem mu slíbil, že ho kolem půlnoci svezu zpět. Vybrali jsme si však různá místa, on zamířil na Praděd, zatímco já jsem se vydal na Vysokou holi.
Na místo jsem dorazil s velkým předstihem, vybaven oběma fotoaparáty Sony a několika objektivy. Po přibližně půlhodině čekání se náhle začala hodnota kolmé složky IMF (Bz) měnit na kladné, což není pro pozorování polárních září v našich podmínkách příznivé. V tu chvíli mě začal znepokojovat pocit, že se z celé akce opět stane jen další promarněný čas. I když jsem se s podobnou situací setkal už dříve, snažil jsem se zachovat klid, protože i při těchto změnách Bz se polární záře nakonec ukázala.
Byl už tmavý večer po půl desáté, když se na fotografiích začaly objevovat první náznaky růžové záře. V tu chvíli jsem začal mít radost – po devíti letech se tato kompozice konečně podařila. Záře postupně sílila a po několika desítkách minut jsem měl pocit, že to nemůže být lepší. Jak jsem se ale mýlil! Nakonec byla tak intenzivní, že byla dobře viditelná i pouhým okem, sytě červená a rozprostírala se přes polovinu oblohy. Fotil jsem nepřetržitě. Jeden fotoaparát snímal timelapse, zatímco druhým jsem pořizoval různé kompozice. Skvělý moment završily snímky polární záře s popelavým svitem Měsíce pořízené portrétním 50mm objektivem.
Druhá vlna polární záře
TECHNIKA: Sony A7III + Tamron 17-28mm f/2.8 Di III RXD
MÍSTO A ČAS: Moravice, 11.4. 2024
Cestou zpět do Rýmařova
Ještě před vjezdem do Moravice jsem si ve zpětném zrcátku všiml, jak záře opět sílí. Bez váhání jsem zastavil na vhodném místě. Během několika minut záře prudce zesílila a bylo na co se dívat – tentokrát i s výrazně intenzivní zelenou barvou. Abych neztrácel čas, použil jsem tentokrát jen jeden fotoaparát. Podařilo se mi zachytit krásné panorama. Hned poté jsem vyrazil směrem na Rýmařov.
Focení v Rýmařově
Dorazil jsem zpět právě včas. Aktivita zesílila a dosáhla vrcholu. Záře tentokrát pokrývala celou noční oblohu. Nikdy by mě ani nenapadlo, že budu v Česku pozorovat polární záři přímo v zenitu. K tomu se přidaly různé barvy a dokonce se objevila vzácná protonová záře v podobě zelených izolovaných obláčků. Nastavil jsem tedy další timelapse směrem na sever a druhým fotoaparátem jsem chaoticky zachycoval oblohu, jak jen to šlo.
Timelapse z Rýmařova
Pokračování..
Po návratu domů jsem ještě nastavil fotoaparát na balkón a nechal jej snímat oblohu směrem k jihu. Na snímcích je nápadné rudé zbarvení oblohy v podobě SAR Arc (Stable Auroral Red Arc).
Později toho dne v 22:54 UTC bylo dosaženo prahu extrémní geomagnetické bouře (G5). Poprvé od velké halloweenské geomagnetické záře v roce 2003. [2]
Musel jsem focení ukončit a jít spát kvůli brzkému vstávání. Následné představení jsem pak sledoval alespoň přes záznamy webkamer v Maďarsku. Polární záře pokračovala i během dne, kdy si tento úkaz vychutnali v Americe.
Je důležité zmínit výjimečnost této události. Tato polární záře byla viditelná až z přibližně 26° severní šířky, což znamená, že ji bylo možné pozorovat třeba z Kanárských ostrovů nebo severní Afriky.
Zaznamenaný SAR z balkónu
Zdroje:
[1] Space Weather Live. Online. 2024. Dostupné z: https://www.spaceweatherlive.com/. [cit. 2024-05-12].
[2] SolarHam – May 2024 Extreme Geomagnetic Storm. Online. 2024. Dostupné z: https://solarham.com/may2024/index.htm. [cit. 2024-05-12].